Vnuk se ptá dědečka:

• Dědo, jak jsi mohl žít v minulosti bez techniky?
• Bez počítačů
• Bez internetu
• Žádné televizory
• Žádná auta
• Žádný mobil?

Děda odpověděl:

• Jak žije vaše generace dnes?
• Žádné modlitby
• Žádný soucit
• Žádný respek
• Žádné vzdělání
• Žádná osobnost
• Žádná skromnost
• Žádná upřímnost

My, lidé narozeni v letech 1940-1960 jsme byli požehnáni… Náš život je toho živým důkazem:

• Při hraní a jízdě na kole jsme nikdy neměli helmu.
• Hráli jsme si až do soumraku, nikdy jsme se nedívali na televizi.
• Hráli jsme si se skutečnými přáteli, ne jen s virtuálními.
• Když jsme měli žízeň, pili jsme vodu z kohoutku.
• Nikdy jsme nebyli nemocní z toho, že jsme po sobě jedli a pili z jednoho talíře a sklenice.
• Nic se nám nestalo s nohama, i když jsme chodili bosi.
• Nikdy jsme nepoužívali potravinové doplňky, abychom zůstali zdraví.
• Vyráběli jsme si vlastní hračky a hráli si s nimi.
• Naši rodiče nebyli bohatí. Rozdávali lásku, ne materiál.
• Nikdy jsme neměli mobil, DVD, herní konzole, Xbox, videohru, PC, internet, chat, ale měli jsme opravdové přátele.
• Když jsme se navzájem navštívili jen tak, užili jsme si společné posezení, pokecání a jídlo.
• Rodiče jsme vždycky našli doma.
• Měli jsme jen černobílé fotky, ale zato máme barevné vzpomínky.

Jsme jedinečná a nejrozumnější generace, protože jsme poslední generace, která naslouchala svým rodičům.

A jsme také první, kteří byli nuceni poslouchat své děti.

Jsme limitovaná edice! Využijte nás. Učte se od nás. Jsme poklad, který má zmizet.