Jedu si autem a najednou v dáli stopař. Normálně neberu, ale měl jsem takovou náladu a jelikož ten mlaďoch vypadal celkem normálně bez kdejakých těch duhových barev, tak jsem zastavil. Dobrý den, mohli by jste mně svézt? No, jinak bych asi nezastavil, sedej. Nasedl vedle mně a jeli jsme. Ten hadr si klidně sundej z huby, mně to nevadí. Podíval se na mně s pohledem vrabce, co se srazil se strašákem, ale respirátor si přeci jen s úlevou sundal. Víte, začal trochu odvážněji, já to normálně nenosím. Řekl jsem si, že budu rebel. To jen kvůli vám jsem udělal výjimku. A kde ji tedy nenosíš, zeptal jsem se zvědavě. No, nikde ji nenosím, tedy pokud nemusím. Jen v obchodech, nebo když je někde víc lidí a nebo jak potkám cajty, ale jinak jim na to seru, abych se v tom dusil! Noo, přikývl jsem uznale, to seš teda frajer. Evidentně nepostřehl můj sarkasmus protože jeho hruď se až tak nadmula pýchou. Mé uznání ho asi povzbudilo bo pokračoval. Je to stejně bordel, páni si můžou dělat žúrky a kde co i bez roušek a my, lidi ne. Já bych normálně zrušil ty společenské vrstvy. Je to nespravedlivé, že jedni mají miliony a druzí ledva přežívají, měli by mít všichni stejně.
Bavilo mně jak se kluk rozohnil a tak jsem si řekl, že budu hrát tu hru s ním. Takže tobě se líbí komunismus? Co?! Zareagoval s odporem. Mně a komunismus? Nikdy! Komunisty by měli věšet! Řekl rázně a opatrně čekal mou reakci. Tak jsem teda pokračoval. Ale vždyť si říkal, že by se měly zrušit vrstvy a všichni by měli mít všeho stejně. No to ano, protože je to nespravedlivé. Ale to jsou přeci základy komunistiké ideologie, pokračoval jsem v zábavě. Trochu znejistěl, ale po chvilce úvah pokračoval. Komunisty ať si nechají v Rusku, my už jsme západ a na západě naštěstí žádní nejsou. Podívejte se do Německa, tam komunisty nemají a jak se jim žije. Začínalo mně to bavit. No dobře a víš o tom, že ten komunismus vymysleli právě v Německu? Podíval se na mně jak bych řekl, že koule je špičatá kostka. Nedal jsem mu vydechnout a pokračoval jsem dál. No a co říkáš na socialismus? Bylo na něm vidět úlevu, že jsem trošku změnil téma, tak se zas rozparádil. Tak to už vůbec ne! V socialismu byla celá země zdevastovaná, lidi nemohli nic říkat a nebylo banánů. Hmm… přikývl jsem opět. A kdy jsi měl naposled banán? Já banány nejím, nemám je rád. Aha, reagoval jsem. Takže by ti socialismus ani nemusel vadit, když jde jen o banány. To zase ne, oponoval, nebyl ani hajzlák. Noo, tak to už jo, uznal jsem mu naoko tento argument. Banány být nemusí, ale srát se musí. To ho sice rozesmálo, ale bylo vidět, že se mu opět ulevilo, jak z toho vyklouzl. Mně to však nedalo. A když už jsme u toho Německa, víš, že je výročí začátku německé okupace? Chvilku se zamyslel v rozpacích. Nooo… tak teď si zrovna to datum nepamatuju přesně, ale vím, že pak nás okupovalo i Rusko. Hmm… a co to s tím má společné? Opět se zamyslel a možná už i začínal litovat, že jel stopem. Pak se mu ale trošku rozzářily ty vrabčí oči. No co asi, přeci kvůli té ruské okupaci pak nebylo v obchodech těch banánů! Tentokrát jsem to byl já, kdo měl oči vytřeštěné jako na WC se zácpou. Aháá, vyletělo ze mně, takže nebejt Rusů, tak by jsme měli plné obchody banánů, které by lidi jako ty stejně nežrali, protože jim nechutnají? Opět na chvilku znejistěl. No asi jo, ale byl by taky hajzlák, odpověděl nakonec s úlevou.Takže za to, že nebyl hajzlák, může taky Rusko? Jasan, vždyť Rusko nám vnutilo komunisty a kvůli komunistům nebyl hajzlák a ani banány. Noo, přikývl jsem opět naoko uznale a docela se mi toto téma zalíbilo. A co bylo ještě špatně za komunistů? Zeptal jsem se pobaveně. No co, všechno… nastala přemýšlející pauza a pak pokračoval. Třeba se nemohlo cestovat po světě. No, to se nemohlo, souhlasil jsem a pokračoval. A ty jsi už někde ve světě byl? Já? Vyletělo z něj, jak bych se ho zeptal, jestli už byl ve vesmíru. Kde bych na to vzal? No dobře ani třeba s rodiči jste nebyli někde u moře nebo tak? Nééé… vyhrklo z něj a já cítil v jeho hlase jakési pohrdání rodiči. Ti pořád jen melou o šetření a hypotéce a další blbosti. Asi se jim nechce někam jezdit. Hmm… přikývl jsem opět. Takže předtím lidi cestovat chtěli, ale nemohli a dnes, když můžou tak nechtějí? Tato otázka ho evidentně dost znejistila, protože se opět silně zamyslel a na čele se mu zjevila kapka potu. Bylo vidět, že si to horečně srovnává v hlavě a až po dlouhé chvíli se mu opět rozzářila tvář. Né, že by nechtěli dnes cestovat, ale už se jim moc nechce, když už mají doma banány. Předtím nebylo banánů a lidi chtěli cestovat, jenže nemohli a za to mohli komunisti, co přišli z Ruska, takže za vše může Rusko. To už jsem málem vyprskl smíchy, ale ještě jsem se ovládl. A taky hajzlák nebyl, dodal jsem a řekl si, že se pokusím nějak přizpůsobit. Takže, začal jsem kombinovat, nejdříve k nám došli z Ruska komunisti, díky kterým nebylo banánů a díky tomu jsme se neměli z čeho posrat a tak nemusel být ani hajzlák, to je přeci logické ne? Jo, přesně tak! Bylo jasné, že jsem se trefil do těch jeho myšlenkových pochodů. Tak potom nechápu, pokračoval jsem, když jsou plné regály banánů a sto druhů hajzláku, proč ty banány lidi nežerou a hnijí v těch regálech? Když ty banány nežerou dnes, tak by je stejně tak nežrali ani předtím, kdyby je měli plné regály, tak v čem je rozdíl mezi socialismem a dneškem? Nastalo hrobové ticho.
Až když jsem mu zastavil, kde chtěl, se ještě zmohl na chabou odpověď. Rozdíl byl, že lidi nemohli cestovat. Když za sebou zavřel dveře, stáhl jsem okénko, abych ještě reagoval. Ale lidi by tak jako dnes neměli peníze na to cestování a stejně by se jim nechtělo, jako těm tvým rodičům, tak proč by cestovali? Opět se chvilku zamyslel. Pak se naklonil do okénka a vítězně odpověděl. No přeci proto, že nebylo banánů, to dá rozum! Na to se otočil a zrychleným krokem odcházel, aby už byl ode mně co nejdál.
Doma jsem pak večer nějak nemohl usnout. Jen jsem se převaloval a snažil se pochopit nepochopitelné. No byla to dlouhá noc.
Lupo Anetta
Strom důvěry
„To, že má někdo jiný názor, neznamená, že je špatný.“
